Poté, co u čtenářů sci-fi v padesátých letech bodoval I.Asimov s detektivními romány "Ocelové jeskyně" a "Nahé Slunce", rozhodl se napsat jejich třetí pokračování. Práce na něm však neprobíhaly podle jeho představ, a tak od toho upustil. K načatému tématu se však na přání čtenářů vrátil v polovině osumdesátých let romány "Roboti Úsvitu" a "Roboti a Impérium".
V této knize se opět setkáme s Pozemšťanským detektivem Eliášem Baleym a jeho přítelem - humanoidním robotem z Aurory - Daneelem Olivawem. Tentokrát musí Baley odletět na hlavní vesmířanský svět Auroru, kde má vyřešit případ tajemného vyřazení z činnosti druhého humanoidního robota Paneela, z něhž je obvině jeho vlastník doktor Fastolfe. Případ je o to závažnější, že Fastolfovi hrozí politická porážka a jeho odpůrci by znemožnili kolonizaci Galaxie Pozemšťany. Ke svému překvapení se zde setkává s Gladií (solariánskou ženou z knihy "Nahé slunce"), která byla družkou Paneela /!/. V průběhu vyšetřování pozná Baley Fastolfovu dceru Vasilii, která vyrobila dalšího Fastolfova robota Giskarda i nesmiřitelného odpůrce další kolonizování Galaxie doktora Amadira. Když dokáže že Amadiro Paneela onlivňoval, je strana odpůrců poražena a Fastolfe je očištěn. Na poslední stránce se ale dozvíme kdo byl skutečným "pachatelem" činu...
A jak už jsme u Asimova zvyklí, budeme tímto odhalením určitě překvapeni, protože je to někdo, na kterého po celou dobu naše podezdření ani nepadlo.

Nimitz