Nejznámější a nejslavnější román britského klasika, který dokáže s úspěchem psát jak sci-fi, tak i fantasy literaturu. Román byl původně sborníkem na sebe navazujících povídek, a jako takový získal prestižní cenu Hugo. Děj však na sebe plynně navazuje.

Příběh nás zavede na planetu Zemi ve velmi vzdálené budoucnosti. A to tak vzdálené, že Země a Měsíc už vzájemným působením gravitačních sil ztratili přirozenou rotaci. Jedna polovina Země je stále přivrácená ke slunci a vystavena tak žhnoucím paprskům, druhá je pernamentně ve tmě. Na přivrácené straně jsou kontinenty celé pokryté souvislým pralesem, který je domovem tisíců druhů zmutovaných rostlin. Ty zcela ovládly život na planetě, a vyvinuly se do nesmírně nebezpečných forem. Savci již totiž prakticky neexistují. V korunách stromů přežívá sotva pět druhů živočichů, mezi nimi i člověk - tedy to co z něj zbylo. Lidé jsou vzrůstem poloviční, a dvanáct let už je pro ně dospělost. Není jich mnoho, a žijí v tlupách založených na matriarchátu a na dětech. Muži jsou spíše jen trubci. A jeden z nich, osmiletý Gren je hlavním hrdinou příběhu. Odloučen od tlupy se musí pokusit přežít...

Kniha zaujme především popisem podivuhodného světa, kde rostliny převzaly moc nad veškerým životem na Zemi.

Nimitz