 |
Aes: hele, já taky ne. Ve spoustě případů vyhraje prostě to, co bylo nejméně kontroverzní. To je třeba případ loňských Vidoucích a letošní CKČ, která mě fakt strašně, ale strašně zklamala - v krátkých povídkách byla fenomenální atmosférovka od Martina Koutného a snad ještě lepší psychologická charakterovka od Jany Rečkové, což jsou oba mistři krátkých a dlouhých povídek (snad to tu nikdy nepotkají) a vyhrál místo toho nějaký takový celkem slušný nemastný vtípek nepříliš důvtipného charakteru. Proto jsem pak ráda, že Jiřina dělá Kočas, do kterého vybírá práce, které podle ní jsou zajímavé, ale porotci je nedali do Mloka - ve 2010 je třeba Ekyelka :)
Velká výjimka jsou ale Žoldnéři fantazie - oni mají celkem úzký okruh porotců, Michael dává čtrnáct dní na várku a spíš to nabízí přes známosti, přičemž výsledkem je, že jedno hodnocení má velkou váhu - možná se opakuji, ale loňská povídka byla pro mě velmi silný zážitek a až do šestého místa to byly samé úžasně zajímavé věci a jedna řemeslně dobrá Lukačovičová. Hodně doporučuji, když někdo uvažuje o soutěžním sborníku - rozhodně má větší cenu než Ikaros a je v něm lepší průřez mladou a ne až tak známou generací než v Mlokovi.
Mě nelituj, já to dělám hrozně ráda pro ty zpětné rozhovory s autory, jinými porotci a tak, navíc se člověk levně dostane ke sborníkům, jenom v průběhu vždycky strašně nadávám :))
Co se týče těch tvých hodnocení - ono jestli tě tví čtenáři osobně znají, tak prostě objektivně vzato to není tak relevantní komentář jako od porotců, kteří tě vidí jako jednu z mnoha povídek, jak tě vždycky uvidí většina čtenářů. Já třeba sama vím, že když čtu díla někoho, koho osobně znám, mám na ně jiný náhled - ne že bych jim ulehčovala, ale líbí se mi věci, které cítím jako osobní dotek autora - u Františky takové ty potměšilé popisy, u Leonarda Medka zlatnická preciznost, u Martina Koutného obsazování postav reálnými lidmi, u Dariona chaotičnost, třeba u Nimdrit to úžasné kombo, na kterém bývá vidět, co zrovna četla a zaujalo ji a tak. Na druhé straně to ale pak nejsem schopna vnímat jako většina čtenářů, kteří autora takhle neznají a Leonard je nudí a Dariona nechápou :)
Samozřejmě subjektivně je tvoje věc, kterou z těchto skupin osobně považuješ za důležitější a čeho chceš povídkami docílit :) Netvrdím, že stoprocentní poslouchání rad porotců pomůže, nejsme neomylní a často jsme schizofrenní - co mi Jana Rečková ohodnotila jako kus pro vydání v české edici New Weird, zdrbla Jiřina Vorlová jako mladickou fanfiction :)) |
