|
Čítárna, Poezie: Jsou zde ještě dobré básně?
Odkazy na nejlepší básně za poslední půlrok.
Udělejte si jednou po delší době čas na poezii! Ve společnosti ticha a kvalitního čaje vychutnejte všechna možná tajemství, která se pod verši, mezi nimi a za nimi skrývají. A to i u začínajících autorů.
Pro mne je Poezie na Čítárně již takovým osobním teritoriem, ostatně za těch 7 let není divu. Navíc se dost drze považuji být v poezii dnešních mladých autorů znalý dost, abych si troufl hodnotit a i odsuzovat. Zda mit o budete žrát je jen na vás.
Jenik: Nevím název
( http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4628 )
Jen pár kapek krve si nechám natočit do svého poháru,
vína už bylo dost
a teď za plotem v zahradě bez kytek politý betonem hrajem si na život.
Prosím o radu už nechci vlastní krev
i pohár odmítá se klepat na mých rtech.
Ta prosba není jenom přání
je to otázka, žít nebo ne?
času je tak možná do svítání
vody je málo a krev ne!
Pro začátek hnedka prsknu přepis básně jednoho mladého autora, který zatím nezvládá ani řádkování. To však nevadí.
Dílko vypadá neotesaně, nezkušeně, nedopracovaně a přitom kreslí obrazy hluboké jak pohled ze střech výškové budovy. Co je zahradou politou betonem, ve které si hrajem na život? Naše města, ve kterých nás žije, či aspoň pracuje většina? Co jsou ty kytky, které chybí, a co krev, kterou tak nechce (či snad je nucen) pít. Často se mu pohár klepe u rtů, tentokrát se i klepat odmítá. A "času je málo, možná do svítání" také nehovoří o zítřejším ránu, ale samotné svítání má mnohem obraznější charakter.
"Vody je málo a krev ne!" že by byl mladý autor Jeník pacifistou? :) Promiňte, dělám si z toho srandu.
Dělám si srandu z toho, že se stalo dobrým klišé:
úroveň čítárny strašně poklesla (prý)
Slýchám a čtu to často, zvlášť na adresu sekce poezie.
Prý tam chodí samí mladičcí autoři, vylívat si srdíčko a nic víc.
Opravdu to tak je?
Dovolte mi vytáhnout jednu z nejkontroverznějších básní současné čítárny.
Má hodnocení 2.3 - naprostý podprůměr a 18 komentářů, které téměř do jednoho báseň shazují. Přesto je to určitě jedna z nejlepších básní posledního půlroku. No to se na to podívejme!
Laminie: Kapka
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4586
Báseň má lehkou formu říkanky dětské a ještě dětštější, ledabylý rým, a porušený rytmus. Přesto je to autorčin styl, který dodržuje, je jím charakteristická; myslím si, že tento styl JE VHODNÝ pro druh poezie, jakou píše.
Pojďme se podívat, o čem hovoří.
První sloka mluví o poslední kapce. Když řeknete, "tohle pro mne byla poslední kapka." Přesto to umí vyjádřit nepřímo, vyjmenovává zde první, druhou a třetí, velmi moudře a elegantně se autorka vyhne přímo vyslovit to, o čem hovoří.
Učitel poezie pro děti a mládež by autorce už za tu první sloku musel psát, když né jedničku, aspoň plus za aktivitu v hodinách... :)
V druhé sloce už načínáme, jak to dopadne, když jsou všechny kapky spolu, tedy když jsou všechny příčiny včetně té obrazné poslední kapky. Co autorka cítí, když nastal ten problém? Je to tisíce pocitů. Šlo by o tom naplkat tisíce veršů, popsat stohy papírů. Přesto zde máme výstižné vyjádření, navíc originální - pomůžou tě skrýt v noci.
Laminie se zřejmě cítí sama. Cítí se ve tmě. Buďto jí skryl ten problém, nebo jí přiměl, aby se skrývala sama.
Pocit úkrytu, útěku, před něčím mocným, to jistě mnohokrát zažil každý z nás. Málokdo je schopen ty pocity popsat ve dvou verších.
Nyní přeruším. Není ta báseň o rozchodu? Nebo o myšlenkách na rozchod? Uvažujte nad tím a můžeme pokračovat.
Své pocity dále vysvětluje pomocí bouře, chladu a tmy, zmrzání srdce. Mohl by to tedy být rozchod. Srdce zmrzá a zmrzá a zmrzá... až do nějakého obrazného rána, kdy se rozední a kdy zřejmě nastane něco, pro co jsou noční zmrzání (sice nezapomenutou), ale minulostí.
Nyní se Laminie vrací úplně na začátek a skutečně potvrzuje, že kapky byly jen jakési příčiny. A že ta jediná z nich nebolí. Zvlášť ne ta první. Tu si ani neuvědomujete, když se stane a jednou z ní může vyrůst malý důvod padůvod k rozchodu.
Kdo si někdy se svým milostným partnerem začal lézt na nervy v mnoha a mnoha věcem, nejprve docela normálních, později strašně protivných, ten Laminii rozumí.
A poslední verš - tomu skutečně nerozumím ani já.
Mohu si ho vysvětlovat, že je kombinací pocitů při první a po poslední kapce. Znovu říká, že jdeš vstříc něčemu, o čem ani netušíš, že jednou bude velkým problémem. Do toho rovnou kombinuje prázdnotu srdce, která nás bude obklopovat poté, až to přijde.
Báseň s devíti verši a daly by se o ní psát knihy! ... a strávit celý večer povídáním si o ní.
Clarice: Nad propastí
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4643
Nad propastí je dle mého jedna z nejlepších básní Clarice. Má vyrovnané počty veršů ve slabikách, má rytmus, pravidelně se rýmuje.
Je vysoce hodnocena i já sám jsem jí dal 5ku, nejlepší hodnocení.
Přestože je to báseň dobrá (a to ani já, jak vidíte, nepopírám), nenutí nás, abychom se k ní ještě někdy vrátili. Přečtem dvakrát, třikrát, pětkrát a hotovo. Ne jak u Laminie, u které by hypotetické počítadlo vyčíslilo bezpochyby více jak sto mých přečtení.
O čem to ta Clarice mluví?
O tom, co vidí na obloze, o tom, že se nejlépe cítí sama a v noci. A o tom, jak její běžný život ve dne asi nestojí za moc, minulé nazývá příšerami, budoucí propastí. Ale chce dál plnit svůj úděl tady na zemi. Toť vše.
Ano, Clarice opravdu ví, o čem mluví. Z toho, jak ji vídám na taverně, má určitě ráda noc, a i kouzelnou příchuť samoty. V básni byla upřímná a podala to hezky v propracovaném stavu.
Všimněte si, že myšlenky z básně umím vysvětlit větami, které jsou dohromady kratší, než báseň samá. To není chyba, ale není to zároveň ani dokonalost.
Nyní přepínám na kousavou ironii: hlavně je to jaksi praktičtější. Aspoň máte jistotu, že budete na čítárně pochopeni a dobře hodnoceni.
Voila!
komentáře k básni Laminie: Kapka
http://fantasy-scifi.net/citarna/komentare.php?cl=4586
Clarice 18:43:50 29. 09. 2008, nazvala dílo své kolegyně SMS říkankou, vylitím srdce a to je tak všechno. Následně vyjadřuje názor, který od ní známe: že se kvalita čítárny zhoršila a zhoršila a zhoršila.
Jistě, kvalita hodnocení a komentářů se určitě zhoršila.
Laminie - autorka - poněkud hystericky vyletěla :) Jelikož je Lamka moje kamarádka, můžu o ní poťouchle podotknout, to nebylo poprvé, co po nějakém komentáři vyletěla jako čertík na pružince. Jako cholerik pro to mám pochopení.
Nechme být ty dvě popichující se dámy, podívejme se na:
Eleira 21:35:56 01. 10. 2008.
Tak to už je docela soda! Nejprve teoretizuje s čísly, jak zazobaná učitelka se známkami, následně báseň označí za prostou myšlenky, mrtvou, neutrální, u které se řekne hmmm a hurá na úkoly z bižule!
Následně něco poznamená o absolutním rýmu, který mimochodem v básni není. Ukažte mi jej!
V básni je akorát takzvaný béčkový rým: "moci/v noci", který je navíc rozbitý zrušením rytmu. Tudíž vůbec jako podobný absolutnímu rýmu nezní!
Naopak platí, že slabikově neodpovídající verše snesou i béčkové rýmy podobné absolutním (roku/boku). Naopak verše přísně slabikově vyrovnané si zaslouží originálnější rýmy (neumím/nakrmím) a snesou i rýmy mnohem volnější (ta pravá/oddaná, chladná/rána).
Jan Hanousek 18:32:35 05. 10. 2008
kritiku Laminie převedl již téměř na stalking. Vyzná se tu, že se mu líbí styl básní, kterým sám píše (kdo by to byl řekl). Laminiinu strhne jako krátkou (kdo by to byl řekl, od grafomana to sedí).
Krátkost básně často ukazuje na její kvalitu, nikoliv na nekvalitu. Doba eposů skončila se středověkem. Další výroky Jana Hanouska komentovat nechci.
fRaNz 13:44:39 06. 10. 2008
tomu dal korunku slovy: "básnička, no, říkejme tomu tak". Na Hanouska reaguje trefně.
Šedél 17:29:56 28. 10. 2008 je věcná, akorát také neprohlédla styl říkanky, netušila, co může hledat.
A nyní dojdeme k jádřinci pudlíka, aneb, proč to tady všechno píšu.
Opravdu nemám potřebu navážet se do autorů a už vůbec ne do komentátorů básní. Chci je poukázat na to, jak čtenáři té konkrétní Laminiiny básně přemýšleli a provokovat k tomu, ať rozlišujete hluboké básně od mělkých.
Mohlo by platit, že celá poezie je takový trojúhelník:
1. roh jsou rýmovačky, srandičky a epigramy
2. roh tzv. "seriózní básně" (třeba ta od Clarice), nebo lehké "básničky"
3. vrchol trojúhelníku tvoří "skutečné básně", tedy ty, přecpané příměry, obrazy a myšlenkami ve verších, pod verši, mezi verši, za verši a všude.
Každé básnické dílo leží v tomto trojúhelníku, může být blíž některému z vrcholů. Jen experimentální básně jsou úplně mimo :-)
Pokud chcete pátrat po těch blíže k ceněnému vrcholu číslo tři, určitě si nezapomeňte přečíst:
Ireth Míriel: Volání
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4666
Daniel Polčák: Ustlal jsem si
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4681
Nádherné využití symboliky a magického čísla tři. Tolik básnických prvků použil Daniel právě třikrát.
Zároveň to celé má vyšší smysl.
Nyatlyat: Tajemná osoba
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4598
Nyatlyat: Pokořená
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4632
Zkuste napsat báseň, která zní jako zuřivý křik! Nyatlyat to dokáže.
Jinak toto není báseň, kde se má hledat něco pod povrchem, spíš uchvátí přirozený tok slov a celková logičnost pocitů, věrohodně a upřímně vyjádřených.
Nyatlyat: Nemocná?
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4576
Podobná, jako předchozí.
Clarice: Haiku Nehaiku - Orientální haiku
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4663
U Clarice nesmím opomenout vytříbené orientální haiku. Pouhé tři verše a kolik představ o pánovi kdesi z blízkého východu či orientu a jeho milostné společnici evokují....dechberoucí.
Bezpochyby originální je též čistokrevná básnička:
Clarice: Návrat domů 3 - z pohledu supů
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4660
A Jenik patří k těm, kteří nenápadnou, až odbytou formou (včetně názvu) schovávají neskonalou kvalitu.
Jenik: laska život smrt
http://fantasy-scifi.net/citarna/clanky.php?cl=4639
Poukazovat na své vlastní básně mi přijde trapné. Také ani nedosahují na dílka jiných autorů, která vám zde doporučuji. Přesto ty dvě poslední, ze srpna, se snaží přiblížit vysněnému třetímu hrotu poetického trianglu. Jednu dokonce ještě nikdo nehodnotil, ani nekomentoval, tak tam visí tak smutně, nepřečteně... Kdo ji bude mít chuť hledat, ten ji potěší!
Věřme, že čítárna výrazně neklesla. Vidíte, co zajímavých děl za půl roku vyplodila!
Přejme jí hodně zdaru a za příští půlrok opět nashledanou u dobré básně!
Mr.Felix
|