Shanaru jsem zacal cist pred tim nez se mi dostal do rukou Hobit a pak pan prstenu, takze kdyz jsem zacal cist pana prstenu, docela jsem v tom mel chaos a priznam se ze do dnes jeste obcas mam.
Rozhodne se nechal Brooks silne inspirovat v prvni knize Tolkienem to je nepopiratelny, a nekde az tak moc ze mi to zpetne prijde az barbarstvi.. Nicmene jeho knihy jsou nastesti ke ctenarovi trochu privetivejsi a pres veskere napodobeni prvni knihy dost odlisne aby ctenare - kterej nebere fantasy smrtekne vazne, ale tak jak ji vnimam ja (tj. pro radost z novych dobrodruzstvi a pribehu) poradne zaujala.
Kazdou dalsi knihou se Brooks od Tolkiena vzdaluje a jeho pribehy prinaseji nove a necekane zvraty ktere udrzi ctenare v pozornosti. Jedina vec ktera me trochu mrzi je ze na zatim posledni knihu museli Brooksovi ctenari u nas cekat temer tri roky od predchoziho dilu, a ze to trvalo pres 5 let od vydani originalu. Jestli to je nejaka taktika ceskeho vydavatele, ktery zdaleka nevydava veskerou Brooksovu tvorbu, nebo to ma jine duvody to nevim, nicmene uz ted hledam a cekam kdy se objevi dalsi dil z rady Shanara a doufam ze jim to tentokrat nebude trvat tak dlouho.
Vsem kteri toto ctou muzu osobne Brooksovy knihy doporucit a to predevsim radu Shanara, ale nesmim zapomenout ani na druhou nejvetsi radu autora a to Landover.
Ps.: Brooks ma proti Tolkienovi bohuzel nefer vyhodu :-(
Stale jeste zije a tvori..
