Pána prstenů jsem četla poprvé před deseti lety a od té doby jsem ho přečetla několikrát. Je to moje naprosto nejoblíbenější beletrie. Nejsem zas až takový tolkienolog, abych se třeba učila elfí jazyky, ale považuji se za dostatečně zapáleného fanouška na to, abych šla na půlnoční premiéru :o)

O připravovaném filmu jsem slyšela před několika lety a můj postoj byl velmi skeptický, částečně to bylo podpořeno i různými falešnými informacemi. Loni v zimě jsem objevila v novinách www adresu oficiálních stránek o filmu a řekla jsem si, že se na to musím podívat. A to byla ta osudná chvíle! Nejdřív jsem si najela na fotografie představitelů hlavních rolí a spatřila Froda. Srdce se mi skoro zastavilo. Vždyť to JE Frodo! Vypadá úplně jako skutečný hobit, no páni... a hele, další tři hobiti, nádhera! Gandalf mě taky zaujal na první pohled a poslední kapkou do poháru mého blaha byl Boromir, kterého ještě ke všemu hraje můj oblíbený herec. Bylo jasné, že od této chvíle budu na internetu pečená vařená, abych zjistila co nejvíc – a taky to tak bylo. Během několika týdnů jsem měla možnost shlédnout mnoho fotografií a také se dozvědět hodně o obsahu filmu – co v něm bude, co v něm určitě nebude, a začala jsem se také pomalu smiřovat s věcmi, které mě příliš netěšili. Po shlédnutí první upoutávky už jsem měla jasno. Ten film bude skvělý a bude se mi líbit už jen proto, že to bude náramná pastva pro oči a že konečně uvidím Středozem!

Když se konečně film vydal do světových kin, začaly se objevovat první reakce – vesměs velmi nadšené, ale přesto se mezi nimi tu a tam objevil nějaký dost kritický. Čím blíž byl 10. leden 2002, tím jsem byla nervóznější... a pak jsem už konečně včera večer vyrazila na českou premiéru - s pocity ohromné natěšenosti a s očekáváním něčeho velkolepého, ovšem v hloubi duše nenápadně nahlodaná: co když tam bude něco, co nedokážu překousnout, nějaké velmi nemilé překvapení?

A teď už je to tady. Právě jsem usedla ke svému počítači. Je 10.1.2002, 3:52 hodin a zhruba před padesáti minutami odjeli z plátna poslední titulky Společenstva Prstenu. Na spánek nemám ani pomyšlení, protože srdce mi stále ještě tluče rychleji, než obvykle... ale abych moc nenudila :o), původně jsem chtěla udělat nějaké fotky, ale nakonec ono nebylo vlastně ani tak moc co fotit. Pár lidí bylo v kostýmech, ovšem spíš než Středozem mi to připomínalo prostě středověk. Lidé stáli v hloučcích a vzrušeně se bavili a vypadalo to, že jsou v jakémsi napětí, nevědí, jestli se mají bezbřeze těšit, nebo spíš obávat.

Nakonec jsme se asi po půl hodině usadili (musím se pochválit, místa jsem vybrala skvěle :o)) blá blá blá... no a pak už konečně začal film. Když jsem viděla logo New Line Cinema, úplně ve mě hrklo :o) Nevím, jak mám film popsat a nepouštět se přitom do nějakých detailních popisů... asi se mi to nepovede :o)

Úvod trvá několik minut a je akorát tak dlouhý, aby řekněme nezačal nudit, ale aby se přitom nezapomněla na něco důležitého. Působí hodně dramaticky a je také dost akční. Pokusím se dál popisovat jen heslovitě, protože jinak bych to psala ještě hodinu... Kraj je přesně tak krajovatý, jak si asi můžeme představit. Nejlepší scéna z Kraje: všechny :o), ale pokud bych musela vybrat jednu, pak načapání Sama při šmírování pod oknem. To je prostě taková klasika. Slabé místo podle mne v Kraji nebylo. Dále tu máme Sarumanovu zradu a Gandalfovo uvěznění: Orthank vypadá přesně tak, jak ho namaloval Alan Lee, a až ho uvidíte, budete vrnět blahem! Nebo spíš děsem? Snad chápete, jak to myslím :o) Záběry kamery z vrcholku na okolní zničenou pláň vámtakřka způsobí závratě. Vnitřek Orthanku působí veskrze Sarumanovsky a popravdě si teď ani neumím představit, že by Sarumana hrál někdo jiný, než kdo ho hrál. Mile mě překvapil souboj obou čarodějů: bylo to rychlé a věcné. Čistá práce.

Řekněme nejslabší, nebo nejméně vydařená (z mého pohledu) pasáž je mezi Frodovým odchodem z Hobitína a příchodem do Hůrky, a to nejspíš proto, že se v tomto úseku v knize stane hrozně moc věcí, ale ve filmu to museli z pochopitelných důvodů přeskočit. Zároveň ale chtěli, aby se hobiti cestou několikrát setkali s Černými jezdci, takže je to trošičku akčně přeplácané, ale nijak extra to nevadí.

Hůrka je provedená dobře, taktéž Větrov. Velice na mě zapůsobilo ztvárnění světa stínu, když si Frodo nasadí prsten. Představovala jsem si ho docela jinak, ale to nic nemění na tom, že je to doslova strhující!

Arwen: vůbec mi nevadila. Hrála to skvěle, mluvila docela hlubokým hlasem, což mě překvapilo (mile) a honička k Brodu byla tak dobrá, že jsem byla skoro napnutá, jak to dopadne :o), přestože to vím. Záplava v podobě bílých hřebců je úchvatná.

Roklinka vypadá bezva, ale snad ještě lepší je mistr Elrond :o). Ze všech elfů právě on má ty nejelfštější oči. Schválně si toho všimněte. Moudrost jako by z nich přímo kapala!

Další putování je prostě putování, i když nádhernou přírodou a s několika důležitými dialogy. Zde v podstatě ani nebylo možné, aby mě něco zklamalo ani nějak obzvlášť nadchlo nebo překvapilo.

Pak je tu Moria. Nádherná, úchvatná, strašlivá Moria! Je bez chyby. Nemám nic, co bych mohla vytknout. Vrcholem všeho byl Můstek v Khazad Dúm a balrog. Už balrogův příchod (zatím pouhý odraz plamene mezi mocným sloupořadím) mi naháněl hrůzu. Z můstku samotného jsem měla opět závratě, bylo to děsivě věrohodné. Ale abych se dostala už konečně k balrogovi: prostě dým a oheň, jinak to popsat nejde. Úžasný, strašlivý, s křídly ;o), ohnivým mečem a ohnivými důtkami (ty obzvlášť neměly chybu). Po Gandalfově pádu následuje scéna, o které jsem slyšela, že je pojatá hollywoodsky, je totiž zpomalená. Za sebe mohu čestně prohlásit, že to prostě zpomalené být MUSELO! Přesně tak se totiž člověk cítí, když se stane něco otřesného, jako by se zastavil čas, jako by nedokázal mozek vůbec pochopit, co se děje. Smutek po Gandalfovi byl zahrán tak dokonale, že jsem sama měla slzy na krajíčku, a to jsem celkem tvrďačka :o)

Lorien: les tam byl trošku málo vidět, a ještě hlavně během noci nebo brzo ráno, takže nepůsobil zlatě, zato Galadriel to všechno vynahradila. Moc z ní doslova čišela. Když se proměnila, tam u zrcadla, byla opravdu krásná a strašlivá. Skvěle taky vyřešili tu věc s tím, jak Galadriel členům Společenstva kouká do mysli!

Nakonec je tu situace pod Amon Henem. Boromir je prostě jednička, totiž Sean Bean, no vlastně oba :o) Jeho umírající scéna mě opět téměř dohnala k pláči. Skoro jsem cítila, jak ho ty rány od šípů musejí bolet a jak se mu musí špatně dýchat.

Frodův a Samův odchod je děsný doják :o)

Tak koukám, že se mi nepodařilo splnit závazek popsat film několika větami... takže můžu ještě klidně dodat, že z herců NIKDO nebyl horší, než ostatní. Legolas chodil, běhal a hýbal se prostě jako elf. Hobiti byli tak hobitovatí, až to dojímalo. Aragorna si představuju trošinku jinak, ale objektivně vzato byl taky výborný. Gandalf BYL Gandalf. Bez konkurence. Co bych mohla ještě pochválit? A, málem bch zapomněla na Gluma! je tam jenom trošičku, ale to, co z něj bylo vidět, to vypadalo dostatečně Glumovsky a jeho hlas mrazil v zátylku :o)

A co se mi nelíbilo? Těžko říct. Scéna se zlobrem v Balinově hrobce a bitka Aragorna s Lurtzem (ten co prošpikoval Boromira) tam podle mě nemusela být, na akčnosti filmu by to rozhodně neubralo a mohlo se tam místo toho dát něco jiného. Musím ale uznat, že kromě Aragornova rozbitého nosu jsem tam skoro neviděla krev. Řežby byly tak bleskové a záběry tak rychlé, že jsem opravdu nezahlídla snad ani kapičku. Jsem ráda, protože jsem se bála trochu toho, že bude cákat všude :o) No a ještě Lurtz se mi moc nelíbil. Vypadal jako zvíře, ale skřeti přeci jen měli trochu vzezření, ehm, řekněme nějakých humanoidů, i když hnusných. Lurtz vypadal, že pomalu ani neumí mluvit, jenom mlátit. Ovšem to jsou v podstatě jen detaily.

Závěrem: film byl velmi rychlý, že vás to hned po Kraji vtlačilo do sedačky a kromě dvou krátkých pauz k nadechnutí (Roklinka + Lorien) vás to drželo s očima přišpendlenýma k plátnu a se srdcem snažícím se prorazit vaši mitrilovou košilku. Vůbec nemáte pocit, že to trvá 3 hodiny. Klidně byste vydrželi sedět tam ještě dalších 5. Největší zápor filmu: trvá jen 3 hodiny :o) Největší překvapení: Opravdu krásná Arwen, opravdu hrůzostrašný balrog. Zklamání: asi opravdu žádné nebylo, fakticky. V mnoha věcech to bylo úplně jinak než jsem si představovala, ale přesto to bylo tak nějak správně, jestli mi rozumíte :o)

Doporučení: Film si dozajista víc užije ten, kdo knihu četl, ovšem doporučuji nebránit se předem informacím o změnách. Já jsem vesměs všechny změny předem znala a mohla jsem se na ně připravit. Kdo knihu zná, ale změny ne, možná mu nebudou v podstatě vadit, ale každopádně to zaskočí a trošku to vždycky na chvilku vyhodí ze soustředění, jak se člověk podvědomě snaží uvědomit, co bylo vlastně jinak.

Můj první a nejsilnější dojem po skončení filmu byl ten, že si musím Pána prstenů okamžitě znovu přečíst! Nemůžu to přece nechat jen tak být, chudáčci Frodo a Sam jsou na cestě do Mordoru a Pipina se Smíškem vláčejí někam k Rohanským pláním... :o) To se přece musí honem vyřešit, nemůžeme je v tom nechat skoro celý další rok... Nepomáhá dokonce ani to, že vím jak to dopadne! :o) Srdce mi přestalo bláznivě bušit až teď, při psaní.

Na film chci jít určitě znovu a rozhodně si koupím DVD.

Celkově bych film hodnotila nejlepší známkou, to jest 1.

A i kdybych ho měla hodnotit v porovnání s knihou, nedostal by horší známku, než dvojku.