Co říci úvodem? Začal jsem tedy slovy známého českého velikána, ale abych přeci jen dosáhl tvůrčí originality zahájím svou recenzi kritikou recenze jiné. Ve čtvrtek 10. ledna uveřejnil plátek Metro článek osoby jménem Zuzana Pitrová. Přestože podobné sloupky vychází již od poloviny řijna, tak se madam Pitrová z nich příliš nepoučila. Hned v upoutávce na titulní stránce (přičemž je ostudou deníku Metro, že tomu nevěnovali titulku celou) je první omyl, když Gandlafa označí za bílého čaroděje... Nicméně zde se jedná spíš o snahu použít synonimum pro slovo dobrý či hodný, což by snad mohlo být omluvou nebo alepsoň polehčující okolností. Pán prstenů není nejočekávanějším filmem tohoto roku, jak se autorka milně domnívá, protože tento film byl napjatě očekáván nejméně 24 let a sice od uvedení onoho nesehnatelného pokusu. V témže smyslu by se asi mělo zvážit, kdy u slova bible použít úvozovky... Zabývat se takovími detaily jako délkou vzniku KNIHY, by bylo asi zbytečné (jen pro úplnost: dle Pitrové - 12 let, ve skutečnosti /Carpenter/ let 18). Popis hobitů jako polovičních bodrých Irů, si již koleduje o mnohem méně přátelské přijetí a nejen proto, že dokazuje autorčiny elementární neznalosti. Zajímavý, leč neověřitelný je údaj o třech osobách ovládajících plynule jazyk Středozemě (ale který?). Mé matematické schopnosti se ješte nevyrovnaly s aritmetikou madam Pitrové, ve které se 3 (elfí) + 7 (trpasličích) + 9 (pro lidi) a Jeden rovná opět devíti. Tak to by snad stačilo, další nepřesnosti se sice asi vyskytují, ale nejsou nijak podstatné (když odhlédneme od tématu článku).

Kde začít s kritikou filmu, který Vás na tři hodiny přitiskne do sedel silou větší, než se čeští politici drží svých "žlabů" a lahví karlovarského zlata. Snad jedním přirovnáním. Tento film je jako Ústava České republiky: je výborný v tom (až na pár vyjímek - viz dále), co v něm je, ale horší v tom, co chybí. Tedy k chybějícím částem. Jak říká můj bratr, LotR by měl jendoznačně dostat Oskara za střih (pokud se uděluje), protože sestříhat Společenstvo do tří hodin sice bolelo, ale podařilo se lépe, než jsem se obával. Nicméně antická dramata prý (podle hodin Českého jazyka a Literatury) trvala až třicet hodin a pokud není jiné cesty, tak bych doporučoval se k této tradici vrátit. Tématicky chybí: 17 let mezi Oslavou a útěkem z Kraje (kapitoly 1 konec, 2 a 3), celý Starý hvozd až k Hůrce (kap. 5; 6; 7; 8), přičemž podstatný obsah je naznačen ihned po oslavě. Tím je nedořešeno jak by se Bilbo odstal do Roklinky před Frodem, i když je vhodně poznamenáno, že neviděl, to co měl shlédnout za oněch 17 let. Stejně tak jsou zkráceny cesty od Hůrky do Roklinky, z Roklinky k Morii, a od Rmutného dolu k Parth Galenu. Bohužel komercionalizaci padá na vrub zjednodušení "vnitřních dějů" a dialogů (Aragorn, v Hůrce, Elrondova rada, Lórien) ve prospěch někdy až kýčovitých "bojových" scén, které svůj účel diváckého lákadla stejně nenaplní. Když jsme u válčení, tak to je až na vzhled jeskynního obra (který vypadá spíš jako Shrekův bratr) celkem dobré. Akorát bych nechtěl dělat logistika armádám posledního spojenectví, protože pustinu by z Mordoru dokázaly udělat byť jen jejich fekal zonen. Navíc v rozhodné bitvě jaksi absentuje Gil-Galad (ten navíc nepříšel ani na rozdávání elfích prstenů a to měl dostat dva - Elrondovu Vilyu a Círdanovu /posléze/ Mithrandirovu Naryu).

Elrondovu radu si směle dovolím prohlásit za nejméně podařenou část filmu. Nejen že téměř vůbec nerespektuje KNIHU. Zblízka samotná Roklinka vypadá poněkud "tyrolácky" a nikoliv elfsky, což ovšem není nic proti jednání na "Radě": nejdříve mnichovský rozhovor Elronda s Gandalfem, při kterém se Půlelf staví jako by se ho to vůbec netýkalo a že mu vadí obtěžování nějakými smrtelníky (tak se ostatně tváří celou dobu). Není vůbec zmíněn pravý důvod celého děje - tedy že Aragorn dostane Arweninu ruku pouze pokud se stane králem Gondoru a Arnoru. Dále je ve filmu zcela přehozen spor Gandlafa s Aragornem při volbě cetsy přes Hithaiglin (Mlžné hory). Moria je až na schodištní houpačku a "pavoučí" skřety a pár dalších drobností vcelku hodně dobrá. Lórién, byť notně zkrácený, a to bohužel o jeden z nejpropracovanějších dialogů - spor o pásky přes oči, ujde, akorát se moc nedá rozeznat od Morie... Nepříliš povedené jsou i neoriginální dialogy, které nedosahují Tolkienovy úrovně a tím ani český překlad od vynikající Stanislavy Pošustové nedosahuje známé kvality. Na druhou stranu třeba exteriéry (až na záměnu Kraje a Gondolinu - soudě dle okolních velehor) či Gandalfovi "kejkle" (dýmová plachetnice a ohňostroj) jsou superšpičkové.

Teď třeba k jednotlivím postavám. Masky a kostýmy jsou úžasné, ostatně jako celé výtvarné stvárnění od Alana Lee a Johna Howe (doporučuji porovnat film s některými obrázky). Gandalf (sir Ian McKellen) výborný, občas trochu málo děsivý, ale excelentní hlas, jeho dějinná role je však ve filmu poněkud nedoceněna, škoda, že neslyšíme jeho mordorštinu. Frodo (Elijah Wood) je mimořádný, výborně stvárnil proměnu z lehkovážného klučíka v "tajnou zbraň" Gandlafa Šedého, kdyby se v kategorii nejlepší talent roku střetl s Krištofem Hádkem, byl by to více než vyrovnaný souboj. Saruman (Christopher Lee) ztvárněn velmi dobře, ale dějově "zpackán", ztrácí se jeho osobní velkolepost, takhle předložený svádět Theodéna nemůže. Boromir poněkud přehrávaný, vhodný spíše do divadla, ale jinak také velmi dobře. Arwen (Liv Taylor) tato hvězda (Liv) na nejkrásnější žijící tvář Ardy eružel nemá, hraje výborně, ale nejen tam, kde má - rozšíření její role sice ději neškodí ale do širšího rámce Tolkienovy ságy nezapadá, navíc ona nemůže povolávat Froda "zpět" - nikdy nebyla ve Valinoru, aby se mohla "zjevit tak, jak vypadá na druhé straně". Legolas a Gimli jsou výborní, akorát Legolasova úloha je mírně rozšířená, byť mu není dopřáno sestřelit okřídleného nosiče Prstenového přízraku. Smíšek s Pipinem jsou podáni jako zlodějští šaškáři, což sice děj alespoň trochu odlehčuje, ale... Elrond, příliš zúžená postava, ale stvárněná uspokojivě, sice asi máme každý jiné představy o pánu Roklinky, leč tohle musí stačit. Skiriti jsou trochu přeohyzdění, navíc jejich modní piercing by v tamních hygienických podmínkách vedl dosti rychle k jejich vyhubení. Skurut-hai, Sarumanova elitní jednotka vypadá přesvědčivě a účinně, nicméně umírá stejně rychle jako ta drobná skřetí havěť. Černí jezdci nedosahují hrůzyplnosti literární předlohy, což ostatně na plátně ani nemohou, jen je mi líto jejich koní - evidentně jim stále teče krev na kopyta a navíc musí nosit metráková brnění (naštěstí téměř prázdná). Na upátí Orodruiny se Sauron podobá spíše svému poslednímu pánu Morgothovi (viz obrázek Melkor a Ungoliant, John Howe - Tolkienovi říše).

Film sám o sobě představuje úplný vrchol filmového umění a společně se Svěrákovým Tmavomodrým světem by měl vybrat všechny možné Oskary, pokud to tak nedopadne, pak porota Akademie ztratí svoji legitimitu k jejich udělování. Celkově (s přihlédnutím ke KNIZE) je to relativně zdařilý pokus, který naštěstí ponechává příležitost pro ty z nás, kteří seženeme sdostatek prostředků, k vlastnímu pokusu. Film i přes značnou uměleckou zkratku dokázal nejdnu citlivou divačku pohnouti až k slzám. Mnoho dalších, neznalých, bylo otřeseno působivě depresivním dopadem děje. Na tento film jistě půjdu ještě nejméně jednou (od zkušenějších jsem slyšel, že podruhé je lepší) a nemohu se dočkat uvedení Dvou věží. K jejich prémiéře předkládám tento návrh: uvést Dvě věže 11. září 2002. Návrat krále by mohl být třeba spojen s nástupem Williama V. na anglický trůn, nebo možná při příležitosti volby nového prezidenta ČR. Když už tady budeme mít Pána prstenů a z rozpočtu ČR se uvolňují částky na méně podstatné účely mohl by stát přispět a Zdeněk Troška společně s oběma Svěráky se pustit do Hobita.