Dnes je asi trochu pozdě recenzovat film Společenstvo Prstenu, ale cítím, že dřív moje názory nebyly ujasněny. Nebudu zde vlastně hodnotit samotný film, protože ho jistě už každý viděl, ale spíše dění okolo něj.

Poprvé jsem se s knihou setkal asi před šesti lety v mých tehdejších 9 letech a popravdě řečeno mě moc nenadchla, protože se mi zdála nudná, místy rozvláčná a popisující zcela irelevantní věci (třeba Toma Bombadila) a Elrondovu radu jsem skoro nepochopil - nechybělo málo k tomu, abych ji nedočetl... nicméně nakonec jsem přečetl všechny tři svazky a konec se mi docela líbil. Ani nevím, proč jsem asi po roce a půl sáhl po knize znovu a přečetl ji jedním dechem méně než za týden, jisté je jen to, že od té doby jsme ji přečet ještě osmkrát a začal ji považovat za nejlepší literární dílo. V následujících letech jsem zhltl cokoliv jiného o Tolkienovi a Středozemi (a pod dojemm z elfů si nechal narůst dlouhé vlasy:-D).

Tak to šlo až do roku 1998(7?), kdy jsem v novinách se zatajeným dechem přečetl článek o tom, jak nějaký Novozélanďan chce dílo zfilmovat. Po dva roky jsme pečlivě pročítal kulturní rubriky novin (kde že ty bezinternetové časy jsou:-D) a stále se nic nedělo; pak jsem se ale dostal poprvé na Net a zjistil spoustu nových informací spolu s tím, že takových šílenců jako já není málo:-). Začal jsem pravidelně sledovat dění okolo filmu, prohlížet si fotky, stahovat ukázky...(a diskutovat o filmu v naší milé taverně:-D) a pořád se těšit. Jak ale informace o zkracování a pozměňování děje prosakovaly, začínal jsem se bát a radši už vývoj nesledovat, takže od listopadu až do premiéry jsem neviděl jedinou fotku nebo ukázku a přečetl nemnoho novinek - ale i tak mě děsily různé Kinder vajíčka ap.

V průběhu času se tedy mé očekávání ze zcela optimistického přetavilo na spíše pesimistické, nečekal jsem žádné zázraky a neměl jakékoliv očekávání, považoval jsem Středozem za nepopsatelnou, látku moc rozsáhlou a složitou na devítihodinový film a bál se toho, že najednou už Pán Prstenů nebude " patřit nám, té hrstce "zasvěcených" a moje nejčernější můra byla, že Legolas se v mé mysli z tmavovlasého změní na blonďáka a moje představa bude zapomenuta - tohle nebezpečí bylo akutní zvlášť u okrajových postav, protože jsem si je nikdy nepředstavoval moc konkrétně.

Přestože mě pořádně naštvalo přesunutí premiéry, nemohl jsem si ji nechat ujít a protože jsem vyhrál lístky na předpremiéru, viděl jsem film premiérové noci hned dvakrát za sebou. Po prvním shlédnutí jsem seděl jako přikovaný asi tři minuty, srdce mi bušilo dvakrát rychleji než normálně a já byl ohromen skvělostí filmu... nedokázal jsem najít slabé místo a byl zcela nadšen. Jacksonovi se podařilo vystihnout atmosféru (zvlášť Kraje) a příběh byl relativně zachovalý. Před každým jsem tenkrát film vychvaloval a byl jsem zcela unešen. Čas ale plynul a já si za začal všímat chyb, těch technických i dějových, nedokonalostí a nepřesností. Stejně jsem ale na film ještě dvakrát šel, všiml si naopak drobných vychytávek a pořád o něm měl velmi vysoké mínění. Byl jsem rád, když se líbil mým známým, chtěl jsem si dokonce koupit tričko, fandil jsem žebříčku návštěvnosti, hltal každou zmínku v novinách nebo televizi, nejlepší momenty jsem si stále přehrával v hlavě, koupil soundtrack....

Pořád by bylo vše v pohodě, kdyby jednou (asi 14 po premiéře) do třídy nevtrhla jistá holčina a spustila:"Viděli jste Pána Prstenů? Kdo se vám tam líbil? Mně Legolas! Byl úžasnej! "Na to se spustily výkřiky typu: "Já zbožňuju Froda" "Já taky miluju Legoalse"... bylo mi na zvracení, kterýžto pocit se ještě prohloubil poté, co mi bylo sděleno, že se dotyčná učí elfsky:-(. Ani jsem se radši nepokoušel diskutovat.... V následujícím měsíci toho bylo stále víc: Elijah Wood a Orlando Bloom (oba mi mimochodem předtím byli docela sympatičtí a jako herci taky víceméně ušli) ve spoustě časopisů, lidé bavící se o filmu, různé propagační předměty, osoba, které jsem před Vánoci půjčil selou sérii a skoro násilím donutil přečíst alespoň první díl před filmem, a která za následující měsíc přečetla sotva půlku Dvou věží....začal jsem být na film silně alergický a téměř ho začal nesnášt... ale samotný film se mi pořád líbil, i když jsem skoro vylítával z kůže při zmínce o něm, těšilo mě, že stále sbírá diváky, ocenění, fandil při Oskarech, poslouchal jsem soundtrack a těšil se na druhý díl. Stejnou měrou jsem se toho ale bál - další vlna komerce bude určitě horší než ta nynější.

V březnu se vše ještě zhoršilo a já filmem začal být znechucený,jediná potěšující zpráva byla ta, že jedna známá bydlící daleko od centra v místech se zpožděním premiér asi tři měsíce zhltla knihu asi za 4 dny a prohlásila jí skoro za nejlepší, co kdy četla a mnohem lepší než film (jedna z posledních:-/). Myslel jsem si, že už na něm nemůžu vyhrabat nic dobrého, ale stejně mě zarmoutila zpráva, že nedostal žádného z hlavních Oskarů, stejně jako to, že se v českých zemích nebude promítat ukázka na Dvě věže...

Můj názor na film tedy vykrystalizoval v toto: Jako převedení knihy na film se příliš nepovedl (- nevyhnutelně)i když je to asi jedna z nejlepších možností, ale jako film je to pořád jeden z těch nejlepších, i přes jisté nedostatky a nedotaženosti. Avšak všechno, co se strhlo okolo filmu a potažmo tedy i knihy mě znechucuje. Štvou mě propagační předměty, a cokoliv komerčního kolem filmu, vadí mi atmosféra, která se kolem něj utvořila, nenáším lidi, kteří ho znevažují ale halvěn mě trápí osud těch lidí, kteří viděli film a pak četli knihy a místo svých představ mají předstvy PJ (malá odbočka - PJ = Pán Jeskyně v Dračím doupěti, zajímavá souvislost:-D) a asi už pro ně nikdy kniha nebude znamenat to, co pro nás:-(...Já jsem si svoje představy dokázal uchovat, i když o to musím často tvrdě bojovat, ale jedna etapa skončila a už se nevrátí - The World is changed...:-(

Základní otázka tedy zní, je dobře, že byl film natočen a je dobře, že by natočen kvalitně? Musím odpovědět záporně, protože sice vzniklo skvělé dílé, které zničilo pro mnoho lidí možnost čehosi krásného, co už jim asi nikdo nikdy nevrátí a mnohým z nás přinesl utrpení a znevážení toho, co jsme měli tak rádi. Je dokonce špatně, že byl ten film natočen dobře, protože kdyby to byla Hollywoodská slátanina, nemělo by to nic společného s knihou mimo názvu a lidi by nemohli ztotožňovat nebo srovnávat...Tohle všechno ale nemění nic na tom, že opět půjdu na premiéry následujících dílů a opět (pokud bude zachována kvalita) budu uchvácen a následně znechucen, Jackson totiž natočil zatraceně podmanivou věc:-/. Alespoň jedno pozitivum ale zůstává: nám už "náš" svět nikdo nevezme:-).