Tolkien.cz - hlavní stránka

Jeremiův
J.R.R. Tolkien

Úvod
Básně a písně
Báje, mýty, příběhy
Filmy
Hudba
Hry
Chronologický rejstřík
Jazyk a písmo
Kalendáře
Knihy
Obrazárna
Rasy Středozemě
Víte, že
Zeměpis
Životopis
Služby:
- novinky
- rozesílání novinek
- vyhledávání


Fantasy a Sci-fi:


Fotografie z filmu Pán Prstenů
Smíšek
Frodo a Sam ve skřetí zbroji
Křižovatka 3
Éowyn a Smíšek
Lodě Korzárů
Ústa Sauronova
Aragorn dekapituje Ústa Sauronova
Éomer našel Éowyn
Faramir a Éowyn 2
Faramir a Éowyn


Tip Obchůdku
Lord of the Rings: The Art of the Fellowship of the Ring
The Art of
the Fellowship
of the Ring

500 obrázků z filmu
955 Kč


V Čítárně vyšlo
Alexa: TY!
Filip Pivoňka: Dědictví Smrtonošů V...
Bhagavan: JE MOŽNÉ POMOCÍ POHÁDEK Z...
Annún: Svatební slib
Kaay: 2117: Alfa
Redd: Věčný život II
Anna Pavlišová: Zamyšlení nad životem
Ekyelka: Její realita
Aenica: Lovci VII. část
Eleira: Poslední partie


Nejoblíbenější pohlednice

New Line Cinema

Reklama

Snorkyho hlídka

Toho dne měl Snorky hlídku na jednom z útesů obklopujících Durthang. Nebe bylo zamračené, jen malé množství slunečního světla pronikalo Sauronovo temnotou. To máme ale hezký počasí, liboval si Snorky, dá Pán, že vydrží. Snorky nebyl nijak významný skřet, pocházel z Jižních Vyvrhelic, malého sídla při březích Núrnenu, podstatnou část svého života strávil pěstováním tuřínu a teprve mohutná ofenzíva proti Západu způsobila, že byl povolán do zbraně.

Nyní tedy seděl uprostřed svahu na čedičovém balvanu, sledoval obzor a bavil se házením šutrů po jakési olezlé lebce ležící opodál. Pomalu se stmívalo. Počítám ještě tak dvě hoďky a bude čas na večeři, kámen zarachotil v suti pod srázem, třeba budou zasejc párky. Jaká milá vzpomínka! Předevčírem nahradil obvyklou tuřínovou polévku zvláštní příděl masa. Jeden z hochů dokonce našel v misce lidské ucho a to byla záruka kvality. Asi se chystá něco velkýho, podlenc toho, jak nás vykrmujou. A vojska se stahujou k Udúnu, furt choděj posily, uvažoval Snorky a hodil další kámen. Zrovna tamhle se plahočej ňáký dvá, šutr minul lebku a zmizel v rostoucím šeru, Nebejt skřet, bylo by mi jich i docela líto. Pustinou Mordoru se potácivým krokem pohybovaly dvě postavy. Jedna statnější s malým ranečkem podpírala druhou, očividně ne ve své kůži. Každých pár metrů ten shrbenější klopýtl a oba dva potom chvíli odpočívali, než se vydali dál. Ale počkat! pařát s dalším kamenem se zastavil uprostřed pohybu, to přece nejsou naši! Sou moc malý, moc chlupatý, namaj zbraně a vůbec. To budou určitě špehouni! Snorkyho se zmocnilo vzrušení, rozčileně poskakoval po kamení v náhlém návalu vlastenectví. Třeba bysem je moh nahlásit a vyfásnout vodměnu! těšil se Snorky. Potom si ale vzpomněl na Ukruše a rázem se zklidnil. Ukruš byl skurut, Snorkyho nadřízený. Ať už Snorky v minulosti přišel s čímkoli zajímavým, byl to nakonec Ukruš, koho odměnili. Zrovna jako minulý týden. Tu koňskou kýtu si Snorky opravdu zasloužil, ale nakonec se musel spokojit s polévkou. Teď ho pro změnu popadl vztek. Tak to né, to je rači necham dojít až do samotnýho Lugbúrzu! Ve žlutých očích plály rudé ohníčky pomstychtivosti. Posadil se znovu na kámen a se zájmen pozoroval putující postavy. Hmm, škoda, asi daleko nedojdou, mudroval, Každou chvíli tudy pude skurutí hlídka. Těm neutečou, kdepak. Skuruti je chytnou, umučí, upečou, sežerou a nám nedaj ani kousínek. Vztekle mrštil další kámen. Krach!Konečně se trefil, lebka pukla a skutálela se ze svahu. Á, dokonce se mi zdá, že už je slyším přicházet! Dole na silnici se objevili tři po zuby ozbrojení skurut-hai. Pravidelně odměřovali krok a rázovali kolem Snorkyho útesu do míst, kde bylo naposled možno vidět ony špehy. No, co se dá dělat, bude čas večeře, pudu. Velký bráchové si už vystačej sami, sbíral se Snorky k odchodu. Naposledy se rozhlédl po Gorgorothu a začal se hrabat do svahu směrem k domovu. Cestou spustil menší lavinu. K večeři párky Melkoržel nebyly...

Ve chvíli , kdy Snorky dosáhl vrcholu svahu, dole pod útesem tragicky zahynula pod hromadou uvolněné čedičové suti skurutí hlídka. Budiž jim země těžká...

Kdyby o tom byli Frodo se Samen věděli, věnovali by jistě z vděčnosti Snorkymu v Červené knize Západní marky celou kapitolu.

Zpráva z Minas Tirith
Ptáte se, proč Nerion vybral pro skřeta ze své povídky ono zvláštní, až poněkud neskřetí, jméno Snorky? S nasazením života se našim redaktorům podařilo zjistit, že Snorky, respektive Šnorky, je přezdívka jisté nenáviděné zeměpisářky Šnorkové z píseckého gymnázia.

Vložil: Janovský Ondřej 'Nerion'
10:56:32  20. 06. 2001
Další články autora

Doporučit článek
Verze pro tisk
Hodnocení: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 / 5
Současný stav: 2.9 (7267 hlasů)

Komentáře (7)
13. 02. 2004 re: obrana autor
omlouvam se, po tech 2 letech mimo unavne a otravne hodiny zemepisu to taky uz vidim jinak, pokusim se s tou (uz sveho casu ne uplne vazne minenou) poznamkou neco udelat
12. 02. 2004 Obrana žák
09. 08. 2001 -bez nadpisu- ellessar
22. 06. 2001 -bez nadpisu- Autor
18. 06. 2001 -bez nadpisu- Autor
15. 06. 2001 -bez nadpisu- Meridion
14. 06. 2001 -bez nadpisu- Elendor

Zpět



Fantasy a Sci-fi: Jeremiův J.R. R. Tolkien, © Jirka Wetter, jeremius@fantasy-scifi.net, 1997 - 2003
Tolkien.cz: Společnost přátel díla J.R.R. Tolkiena, © Toomz, tolkien@fantasy-scifi.net, 1996 - 2004
Design: Rinvit, Toomz, Jeremius
URL: http://fantasy-scifi.net/jrr_tolkien/

Všechna práva vyhrazena. Žádnou část stránek není dovoleno použít či reprodukovat bez souhlasu autora!

Společnost přátel
díla pana
J.R.R. Tolkiena

akce
časopisy
členství
o nás
oznamovatel
tiskoviny

nápověda