Skřeti pocházejí z elfů. Říká se, že když se elfové toulali v raných dobách na východě Středozemě u vnitrozemského moře Cuiviénenu, v době, kdy ještě nebylo slunce ani měsíc a elfové se neznali a nepřátelili s Valar, posílal Melkor mezi ně své temné služebníky, aby Prvorozené přepadávali a chytali. Ti z elfů, kteří byli zajati, si Melkor zotročil a vypěstoval z nich ošklivé plemeno skřetů. Skřeti se nebývale rozmnožili a stali se jedním z nejdůležitějších nástrojů Temné moci.

Skřeti neměli žádnou svou řeč. Přebírali slova z jiných řečí a jazyků, a ty si upravovali ke svým vlastním potřebám. Vypěstovali si tolik nářečí, kolik bylo jejich sídlišť, takže skřetí řeč bývala při dorozumívání mezi dvěma rozdílnými kmeny k ničemu. Proto mezi sebou ve Třetím Věku používali západštinu. Sauron vynalezl také Černou řeč. Záměrem bylo, aby se stala jazykem všech, co mu slouží. To se však nikdy zcela nezdařilo. Přesto se mezi skřety mnoho slov z Černé řeči uchytilo (např. gháš - oheň).

Někdo tvrdí, že k plemenu skřetů náleží také skalní obři. Ve Starých časech to byli tupí tvorové a nemluvili více než zvířata. Ve Třetím věku se objevila neobyčejná rasa skalních obrů. V Černé řeči se nazývali olog-hai. Nikdo nepochyboval o tom, že je stvořil Sauron. Neví se však, jakého jsou původu, protože se nepodobali ani největším druhům skřetů a byli silní, pohyblivý a vychytralí. Narozdíl od skřetů snášeli slunce, pokud byli v Sauronově moci.