Jeremiův J.R.R. Tolkien
		Služby: - novinky - rozesílání novinek - vyhledávání

Reklama:

• Bazar
• Čítárna
• Dante (galerie)
• Deníček
• Encyklopedie
• Fankluby
• Hudba
• Knihovna
• Obchůdek
• Pohlednice
• Pokec
• Rozcestník
• Taverna
• Tolkien

Tip Obchůdku
The Art of the Fellowship of the Ring 500 obrázků z filmu 955 Kč

Nejoblíbenější pohlednice
New Line Cinema

The 4^th Age: The Lost Rings

Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene...

...a tak dále. Tohle už my "Tolkienofilové" dávno známe, stejně jako mistrovu trilogii Pán prstenů. Pro všechny podobně "postižené" jako já jistě není nic zvláštního, mají-li Pána prstenů přečteného 2 i vícekrát. Kdo z nás by tedy nezatoužil nakouknout do dalšího dění ve Středozemi? Kdo si kdy nepoložil otázku. "Co se stalo po tom všem, když Gandalf a ostatní odpluli do zemí neumírajících?" Právě z těchto a spousty dalších otázek těží své kouzlo nová česká hra, jež právě nedávno spatřila světlo světa. Jak její název "The 4^th Age: The Lost Rings" (dále jen TLR) napovídá, děj je zasazen do čtvrtého věku Středozemě. Starobylé Gondorské království je sjednoceno a vše se pomalu vrací do starých kolejí. Národy Středozemě postupně zabydlují staré domovy a i trpaslíci se vracejí zpět do svého království Morie odkud vyhánějí poslední zbytky skřetů a jiné havěti. Málokdo ovšem tuší, že všechno zbylé zlo se stahuje na sever do Mlžných hor. Z Morie si s sebou skřeti odnesli spousty pokladů a zbraní. Není tedy divu, že se o Mlžných horách a nové baště zla, pevnosti Gundabad, začínají povídat hrůzyplné zkazky. Již mnoho dobrodruhů se nechalo zlákat Gundabadskými jeskyněmi plnými uloupených pokladů. Však tyto odvážlivce již nikdo vícekrát neviděl. Zprávy o obřích skřetích armádách, zlých čarodějích a nestvůrách, jež loví v noci své oběti, se donesly i ke králi. Ten, znepokojen situací, pověřil svého nejstatečnějšího muže, aby zjistil, co je na oněch zprávách pravdy. Ten muž (či žena) jsi TY, jeden z králových věrných. Vydáváš se tedy na cestu na Sever... a... a dál už začíná příběh z něhož se rodí legendy. Tedy zatím existuje jen první testovací epizoda, ale další na sebe nenechají dlouho čekat.

První čeho si každý na hře všimne je její grafika. Tady bych chtěl upozornit všechny, jež hodnotí hru jen podle jejího vzhledu, ať se dále nezdržují čtením této recenze. TLR totiž běhá v archaickém rozlišení 320x200. A grafika podle toho také vypadá. Jenže vzpomeňme si na doby, kdy právě grafika nebyla vším... cca 10 let nazpět. To dělalo hry jen pár nadšenců pro zábavu a jaké panečku vznikaly perly (Dungeon master, Elite, Dizzy, nebo čeké textovky od Franty Fuky) jímž dnešní komerční věci nesahají v mnoha případech ani po kotníky. A právě člověk jenž stojí za projektem TLR, tedy Ondřej Zicha, je jedním z takových nadšenců. Zápal a nadšení s jakým hru dělal se nemohl neprojevit na její hratelnosti. Osobně si myslím, že TLR je velice zdařilá gamesa a mít profesionálně udělaný kabát (grafiku) určitě by se dala i prodávat. Hře neschází nic co má pořádné RPG mít.

Na začátku si generujete svého hrdinu, kterého můžete samozřejmě přejmenovat. Zvolíte obtížnost, rasu (na výběr je zatím elf, člověk, hobit a trpaslík) a povolání (válečník, hraničář, zloděj, bard, kouzelník, kněz, alchymista a mnich). Tedy docela slušná variabilita. Po tom všem se již pustíme do hry samotné.

Vámi zvolený hrdina disponuje samozřejmě také mnoha vlastnostmi. Ať již základní (objevující se snad v každém RPG), jako síla, obratnost, rychlost, moudrost či charisma. Tak i drobátko nestandardní viz: night vision, nebo hearing. které jsou také dosti užitečné. Postava má také různé dovednosti s různými druhy zbraní atd. Prostě tady si někdo vyhrál a to je moc dobře. Nemusím určitě dodávat, že postupem času se vám dovednosti zvyšují.

Na hlavní obrazovce pak máme graficky znázorněny ty nejdůležitější informace o našem neohroženém hrdinovi. Tedy zdraví, nebo morálku. Jelikož tuhé boje (a je jich docela dost) vyčerpají nejednoho válečníka či mága můžeme tu nalézt i takové detaily s jakými se v mnoha hrách nesetkáváme tak často. Tedy jídlo, vodu a spánek, které potřebuje každý hrdina stejně, tak jako svůj meč či štít. Takže se musíte starat, aby bylo stále co k jídlu a k pití. Inu RPG stránka dovedená téměř k dokonalosti.

Právě propracované RPG prvky spolu s vcelku přímočarým a jasným příběhem dělají z TLR velice zábavnou hru z tzv. "staré školy".

Hra má však i stinné stránky. Jak jste si již mohli všimnout ač je z dílny českého tvůrce, je kompletně v angličtině. Takže ti méně nadaní na jazyky asi budou mít smůlu. Na druhou stranu angličtina použitá ve hře není nikterak složitá a myslím, že i pro začátečníka je docela dobře srozumitelná. Další menší mouchou ve hře je inteligence vámi neovládaných společníků, kteří se po cestě občas někde zapomenou, ale i tohle se dá myslím s trochou pochopení přejít. Největším záporem hry tedy zůstává její silně zastaralá grafika a totální absence jakýchkoli zvuků, či hudby.
Jenže musíme vzít v úvahu, že se jedná o hru netvořenou žádným profesionálním zahraničním týmem, ale převážně jedním či dvěma nadšenci z Čech před kterými smekám a řadím je na úroveň tvůrců starých dobrých her z let 90-94. Prostě Díky, pánové. Zasloužíte si jistě obdiv.

Takže má-li někdo rád RPG, nevadí mu silně archaická grafika, má rád tvorbu J. R. R. Tolkiena a při hraní her se raději dobře baví, než kouká na nádhernou grafiku je TLR hrou právě podle jeho gusta. Přeji všem příjemný zážitek u jejího hraní a až se váš hrdina vydá na cestu za nebezpečím vzpomeňte si na slova J. R. R. Tolkiena:

Za rohem třeba připravená,
je zlatá brána otevřená
a třeba jsem ji často míjel
přišel den, abych před ní přijel
a dám se skrytou pěšinou
tam za sluncem a za lunou.

Za server Fantasy a Sci-fi jsem podrobil krutému výslechu Ondřeje Zíchu, programátora The Lost Rings. (J. jako Jeremius, O. jako Ondřej):

J.: Nebudeme chodit kolem horké kaše... proč má TLR tak hnusnou grafiku?

O.: Hned z několika důvodů. Přehlédneme-li ten, že jako grafik nestojím za moc, pak jsou to následující:

1. Hra je stále ve stádiu vývoje a v rámci rychlejšího dodělávání nových herních prvků je třeba rychle a jednoduše je vizualizovat, což v rozlišení 320x200 není velký problém.
2. Hra je předurčená k tomu, aby si ji mohl kdokoliv jednoduše upravit podle svých potřeb - např. nakreslit si vlastního hrdinu i jeho tvář. V budoucnu bude moci uživatel vytvářet pomocí editoru scénářů zcela nové příběhy a asi je zcela jasné, že pokud bude ve svém příběhu potřebovat nakreslit nějakou speciální postavičku či předmět, musí být grafika v nějakém rozumném, lehce vytvořitelném formátu a stylu. Rozhodně uvažuji nad tím, že hru převedu do vyššího rozlišení, ale grafické objekty by alespoň v blízké budoucnosti měly zůstat stejné.
3. Hra chodí dostatečně rychle i na horších počítačích. Navíc celá hra obsahuje (nebo spíše bude obsahovat) tolik postav, předmětů a činností, že veškerá grafika by v případě předrendrovaných obrázků a jejich animace zabrala několik CD. To, že je hra takto malá a že si ji může člověk rychle stáhnout z internetu je jedním z jejích velkých kladů. Jistěže bych mohl naprogramovat hru s dobrou grafikou, dobrou hudbou, dobrým příběhem, ale na úkor grafice by se podle mne ztratila její proměnlivost a propracovanost.
4. Možná si to myslím jen já a ještě pár dalších nadšenců, kteří se mi od prvního vypuštění TLR ozvali, ale grafika a zvuky prostě není to nejdůležitější. Nevím kolik z vás kdy hrálo hry jako např. Angband, ADOM, Nethack atd, které mají často ještě horší grafiku než TLR (např. ADOM je v textovém režimu) a přesto když se člověk prokouše úvodním tápáním v svéhlavém ovládání těchto her čekají ho často dlouhé měsíce zábavy.

J.: Kolik lidí na projektu pracuje a jak dlouho vlastně trvá její vývoj? Nyní je hotová verze 0.0.7... kdy odhaduješ, že by konečně mohla být v.1.0?

O.: TLR není komerční hra, kterou naprogramuje tým vývojářů během jednoho či dvou let, a v případě úspěchu začnou pracovat na jejím pokračování. TLR je dynamicky se měnící program reagující na požadavky uživatelů. Jak již jsem řekl, týmová práce zabere často daleko více času, proto jsem hru dlouho programoval sám, přestože nabídek na pomoc přicházelo mnoho z celého světa (trošku přeháním). Nyní je tedy hotová verze 0.0.7. Do verze 0.1 chci stihnout větší část logických částí programu, jako např. vylepšit umělou inteligenci monster, pohyb z místa na místo atd. Od verze 0.1 nahoru budu pracovat na příběhu TLR a tvorbě nových scénárií, vylepšování herních pravidel a tak.

Vzhledem k tomu, že autor jiné rogue-like hry, ADOMa, pracuje na hře již více než deset let, a stále není dokončená, netroufám si odhadovat, kdy bude vypuštěna verze 1.0, ani jestli to bude verze finální.

J.: Co se ti na tvé hře nejvíc líbí? Čím by ses nejraději pochlubil?

O.: Myslím, že je tam spousta zajímavých věcí, a doufám, že to není jen můj subjektivní názor. V první řadě jsem se snažil napravit to, co chybí většině jiných roguelike her: snadné a přehledné ovládání. Nevím, do jaké míry se mi to povedlo, ale ten kdo hrál jiné roguelike hry by měl uznat, že k jistému zlepšení došlo.

Za zmínku jistě stojí částečný posun hry od klasických roguelike her blíže k adventuře a strategii. Používání předmětů či plnění úkolů je tady úplnou samozřejmostí, a navíc jsem se snažil udělat vše tak, že příběh hry je téměř úplně nezávislý na samotném programu TLR.EXE, tedy že veškeré definice úkolů a jejich možných řešení jsou uloženy v nezávislých souborech, které bude možné vytvářet a upravovat editorem scénářů. Posun ke strategii se zase projevuje tak, že na svých cestách může ovládat libovolné množství přátelských jednotek. V budoucnu bude možné i pracovat s jejich inventáři, kouzelnickými knihami atd.

J.: A naopak, co si myslíš, že na tvé hře není zrovna skvělé?

O.: Kromě grafiky a absence zvuků? Nepatřím zrovna mezi lidi, kteří se vyžívají v kritizování vlastní práce, ale když už jsem byl tázán...
Hra je sice hratelná, ale ne všechno je plně funkční. Můj seznam nedokončených věcí je skoro delší něž seznam dokončených, ale jsou to převážně detaily, na které prostě nemám kvůli důležitějším věcem čas (např. doplnit peněžní ohodnocování všech typů předmětů).
Hra zcela určitě obsahuje řadu chyb, na které jsem nebyl schopen přijít.
Přestože je hra českého původu, je možné ji hrát pouze v angličtině. To je ale proto, abych neustále nemusel překládat všechny texty do jazykových souborů, což by vedlo k dlouhým zdržením. Hra samozřejmě češtinu má, ale musel jsem ji prozatím odstavit.

J.: Máš nějaký vzor (co se hry týče)?

O.: Již zmíněná hra ADOM mne kdysi přesvědčila, že grafika není všechno a že roguelike hru dokáže naprogramovat i takový mamlas jako já. Kromě toho se samozřejmě snažím inspirovat mnoha jinými hrami nejen z oblasti roguelike her (Nethack, Angband, Moria) ale i z oblasti strategií či dungeonů (Warcraft, Dungeon Master, Wizardry).

J.: Jaký je vlastně tvůj vztah k Tolkienovi?

O.: Jako většina lidí jsem přečetl Hobita a Pána prstenů, Silmarilion i Nedokončené příběhy, všechno v originále, protože český překlad přestože je velmi kvalitní, knihu podle mne přibližuje více k pohádkovému příběhu než k hrdinskému eposu. Hlavní dějová linie hry na Tokienova Pána prstenů nepřímo navazuje. Snažím se udělat svět, který co nejvíce odpovídá Středozemi s jejími typickými či alespoň pravděpodobnými obyvateli. V ostatních roguelike hrách můžete potkat i postavičky jako golem, leprechaun atd. které alespoň na mne působí dosti rušivě. Chci se jich vyvarovat tedy alespoň v hlavním příběhu, i když je bude samozřejmě možné vytvořit pomocí editoru scénářů a použít v některých vedlejších scénáriích.

J.: Proč jsi začal na TLR pracovat?

O.: Napsat vlastní hru jsem chtěl už od doby, kdy jsem se začal učit programovat. Že to bude právě roguelike hra jsem se rozhodl vlastně až na gymnáziu, kde náš vyučující na programování p. Žemlička přišel s nápadem, že bychom se celý programovací seminář mohl podílet na vývoji právě takovéto hry. Zprvu byl tento nápad přijat s nadšením, pak ale entusiasmus pomalu opadával, až jsem jako jediný nadšenec zbyl jenom já. Vlastně to všechno ztroskotalo na tom, že jsme se nebyli schopni dohodnout co kdo bude dělat, jak bude hra vypadat atd. Tolik na vysvětlenou, proč raději pracuji na TLR sám.
Nakonec se mi podařilo dohodnout se s vyučujícím, že na TLR budu pracovat coby na maturitní práci, což mi také vyneslo jedinou jedničku z maturity a trochu mi zvedlo sebevědomí. Na vysoké škole na elektrotechnické fakultě jsem zase na TLR pracoval pod záminkou seminární práce z programování a jen tak pokusně ji dal volně ke stáhnutí na internet. Návštěvnost stránek pomalu rostla, přicházely pěkné dopisy (ve kterých si většina lidí stěžovala na grafiku, ale jinak TLR ocenila jako velmi dobrou a nadějnou hru) a sem tam se někde objevila kladná recenze. A to je taky důvod, proč jsem zatím na TLR nepřestal pracovat (i když kdo studuje na FEL ČVUT asi ví, že moc času mi na programování nezbývá).

J.: A záverečná otázka: Mohou ti hráči TLR nějakým způsobem pomoct při jeho tvorbě?

O.: Byl bych rád, kdyby mi lidé posílali svoje nápady a připomínky na moji e-mailovou adresu ozicha@atlas.cz

Zpět

Všechna práva vyhrazena. Žádnou část stránek není dovoleno použít či reprodukovat bez souhlasu autora!